“Nejvíce dáš tomu, komu dáš naději.“

Otto František Babler

Léčba endometriózy

Léčebný postup je individuální. Je nutné odděleně posuzovat léčbu endometriózy v souvislosti s neplodností a v souvislosti s pánevní bolestí.

Léčba pánevní bolesti.

1.Chirurgická léčba

Současná medicína stále nemá přesnou odpověď na otázku, jak endometrióza vlastně vzniká. Základní podmínkou tohoto onemocnění je přítomnost menstruace. Z toho také vychází nejstarší teorie, tzv. implantační.

Říká, že za výskyt endometriózy může tzv. „ zpětná menstruace“. Za normálních okolností se hormonálně změněná sliznice děložní ( endometrium) odplavuje z dutiny děložní pochvou a nastává menstruace. Částečky endometria jsou však během menstruace vyplaveny vejcovody i do dutiny břišní. Podle implantační teorie zde může dojít k jejich „zahnízdění“ (implantaci) a stejný hormonální proces, jaký probíhá na sliznici děložní, pak probíhá i na implantovaných částečkách sliznice v dutině břišní a v pánvi.

Tuto teorii podporují studie, ve kterých bylo zjištěno, že endometriózou trpí zejména ženy, které menstruují v krátkých intervalech za sebou, mají menstruaci silnou a delší než 7 dní. Navíc byl zjištěn častější výskyt endometriózy u dívek s omezenou anebo žádnou možností odtoku menstruační krve.

Dalším možným vysvětlením vzniku endometriózy je přeměna ( metaplasie) některých buněk v dutině břišní na buňky podobající se endometriu. Tato teorie předpokládá, že k této přeměně dojde po opakovaných zánětech v malé pánvi ženy nebo jako reakce na vyšší hladiny estrogenů (ženských pohlavních hormonů).

Snaha objasnit příčinu endometriózy vedla i ke studiu souvislostí mezi endometriózou a změnou v imunitním systému ženy. Další teorie – tzv. imunologická - se domnívá, že žena, která trpí endometriózou, má sníženou buněčnou imunitu, anebo že má v těle přítomny protilátky proti endometriu. Dalo by se tedy zjednodušeně říci, že obranný systém ženy nereaguje na výskyt ložisek endometria mimo dutinu děložní a tím usnadňuje jejich zahnízdění (implantaci) nebo přeměnu (metaplasii).

V každém případě se na vzniku endometriózy podílí hned několik faktorů – faktor genetický ( endometrióza se vyskytuje u 80 % dvojčat), imunologický a hormonální.

2.Konzervativní – hormonální léčba

Úspěšnost této léčby je vysoká (75 - 95 %). Nicméně u 25-50 % pacientek se do 1 roku po vysazení léčby mohou obtíže opakovat. Vnímavost k léčbě je individuální a závisí do značné míry na laparoskopickém a histologickém nálezu. Největší úspěšnosti lze dosáhnout u ložisek peritoneálních ( na pobřišnici), méně úspěšná je hormonální léčba při endometrióze ovariální a takřka bez efektu je tato léčba u postižení přepážky mezi pochvou a konečníkem.

Důležitým hlediskem jsou subjektivní potíže pacientky. Tam, kde jsou bolesti vázány na menstruační cyklus je léčba jiná než u žen, které mají bolesti při styku a dlouhodobou pánevní bolest.

Hormonální léčba je zaměřena na ovlivnění přirozené hormonální osy pacientky. Léky, které se v léčbě užívají, blokují hormony podvěsku mozkového, který je hormonálním řídícím centrem (agonisté gonadoliberinu). Přípravek se nejčastěji aplikuje podkožně nebo ve formě jednoduché intramuskulární injekce (Dipherelin). Pokud je podvěsek mozkový ( hypofýza) blokován, nevyplavují se z vaječníků hormony a neuskuteční se tak pravidelná přeměna endometria. Hladina ženských hormonů (estrogenů) v krvi se pak pohybuje na hranici hodnot ženy v klimakteriu ( přechodu). Důsledkem jsou některé nežádoucí účinky této terapie. K nim patří kromě dočasné ztráty menstruace náladovost, deprese, migrény, ženy mohou mít návaly a poruchy spánku.

Tyto příznaky jsou ale dočasné, trvají jen po dobu léčby, tzn. 3-6 měsíců a po vysazení léčby mizí. Kromě toho lze tyto nežádoucí účinky tlumit substituční ( hormony doplňující) léčbou, která ženám od potíží uleví a přitom neovlivní výsledný léčebný efekt. K tomuto účelu se používá hormonální substituční léčba (HST) nebo přípravky hormonální antikoncepce.

Jiným druhem hormonální léčby je užívání hormonální antikoncepce. Ta působí snížení hormonální stimulace ložisek endometriózy. Zároveň také snižuje v těle produkci působků, které zodpovídají za vnímání bolesti. Takto dosáhneme toho, že se ložiska v malé pánvi zmenšují a často vymizí i bolestivost, která provází menstruaci nebo pohlavní styk.

Ve snaze ovlivnit pánevní bolest se mnohdy užívá i antidepresivních léků. Deprese provází ženy s pánevní bolestí až v 50 %. Depresivní pacientky udávají vyšší intenzitu pánevních bolestí. Antidepresiva mohou mít i příznivý dopad na léčbu poruch spánku.